Po většinu devadesátých let půjčky domácnostem rostly velmi pomalu (viz graf níže), resp. spíše stagnovaly na částce 100 miliard korun (což by se vzhledem k vysoké inflaci dalo v reálném vyjádření označit za pomalý pokles). Bankám totiž drobní klienti moc nevoněli, je s nimi totiž mnoho práce. Teprve konce roku 1998 se objemy občanských půjček vydaly směrem vzhůru a dnes jsou na dvojnásobku tehdejší úrovně (197 miliard na konci letošního června). Rok 1998 je pro české bankovnictvím příznačný i jinak, v té době totiž dosáhly úvěry firmám svého vrcholu – 800 miliard korun a právě tehdy už začínalo být jasné, že možná až čtvrtina z nich je reálně nevymahatelná. Dnes jsou půjčky podnikům přibližně na polovině (447,5 miliardy na konci června tohoto roku) a naopak úvěry domácnostem na dvojnásobku. Ačkoliv je jasné, že ani bez jednoho typu úvěrů se banky neobejdou. Dnes představují půjčky občanům asi třetinu všech úvěrů v ČR. Kromě snížení, resp. většího rozložení rizika s sebou totiž půjčky občanům ještě přináší nezanedbatelné přínosy v oblasti úrokových příjmů.
Stabilnější úroky
Zatímco úvěry firmám jsou poskytovány za sazby v podstatě odvozené ze stávajících sazeb na finančních trzích, u půjček obyvatelstvu se jejich změny projevují především u hypoték, u spotřebitelských úvěrů pak mnohem méně či spíše vůbec. Cestou ke snížení sazeb je tam spíše konkurence než změna na trzích. Díky tomu může být větší podíl spotřebitelských úvěrů zárukou stabilnějšího (a vyššího) úrokového výnosu. Zatímco firmě banka půjčí za skutečné minimum nad tržními sazbami (ve výroční zprávě KB je uveden dokonce) syndikovaný úvěr (v řádu stovek milionů korun úročený 2,65 procenty ročně), občané si půjčují za "trošku" jiných podmínek. Jak jsme si nedávno zjistili při našem průzkumu spotřebitelských úvěrů, sazby jdou pod deset procent p.a. jen výjimečně a v průměru se pohybují spíše okolo 13 až 15 procent.
Úrokové příjmy českých bank |
Banka |
KB |
ČS |
ČSOB |
Rok |
2000 |
2001 |
2002 |
2000 |
2001 |
2002 |
2000 |
2001 |
2002 |
Průměrný úrok placený na vklady 1 |
4,39 % |
4,08 % |
3,38 % |
3,32 % |
3,18 % |
2,26 % |
3,77 % |
4,12 % |
3,19 % |
Průměrný úrok z půjček 2 |
8,50 % |
7,97 % |
6,69 % |
7,97 % |
8,35 % |
7,17 % |
7,25 % |
8,17 % |
6,76 % |
Marže 3 |
4,11 % |
3,89 % |
3,31 % |
4,65 % |
5,17 % |
4,85 % |
3,48 % |
4,05 % |
3,57 % |
|
Průměrný úrok placený na vklady klientů 4 |
3,78 % |
3,29 % |
2,63 % |
3,01 % |
2,82 % |
2,14 % |
3,26 % |
3,96 % |
2,72 % |
Průměrný úrok z půjček klientům 5 |
11,03 % |
8,60 % |
7,42 % |
8,34 % |
7,80 % |
6,97 % |
6,55 % |
7,92 % |
5,42 % |
Marže 3 |
7,25 % |
5,31 % |
4,79 % |
5,33 % |
4,98 % |
4,83 % |
3,29 % |
3,96 % |
2,70 % |
Vysvětlivky: 1 vypočteno jako placené úroky / suma vydaných dluhových cenných papírů, vkladů bank a vkladů klientů, 2 vypočteno jako přijaté úroky z poskytnutých úvěrů klientům, půjček bankám a nakoupených dluhových cenných papírů, 3 rozdíl mezi výše uvedenými položkami, 4 a 5 vypočteno obdobně jako položky 1 a 2, jsou však uvažovány pouze úvěry (vklady) poskytnuté klientům (od klientů) a úroky z nich (za ně) placené. Položky 1 a 2 v sobě zahrnují většinu bankovního portfolia (pracují téměř s 80 procenty bilance banky), položky 4 a 5 zahrnují pouze peníze přijaté od klientů (občanů a firem) či jim půjčené. |
O tom, že půjčovaní domácnostem je dobrá cesta jak nenarazit při poklesu úrokových sazeb svědčí pozice České spořitelny (profil, názory). Kromě malého výkyvu v roce 2001 (způsobeného prudkým nárůstem úvěrů obcím) udržuje objem půjček obyvatelstvu na přibližně čtvrtině všech úvěrů. Její průměrný dosažený výnos z půjček klientům tak vykazuje víceméně stabilní vývoj a klesá (s klesajícími sazbami) velmi zvolna (viz tabulka). Naopak Komerční banka (profil, názory), která ještě v roce 2000 a 2001 měla hlavní těžiště úvěrů v půjčkách pro podniky, zaznamenala za poslední tři roky silný pokles úrokového výnosu z půjček (o 3,61 procenta méně), což může být větší problém než jeho samotná výše. Úroková marže (rozdíl mezi nákupní a prodejní sazbou) by totiž neměla pokrývat jen riziko banky, ale i náklady spojené s poskytnutím úvěru (pravda, za to si ještě většinou vyberou nemalý poplatek). Především velké výkyvy (poklesy) s sebou ale nesou riziko, že prostor kam se dříve vešlo riziko, náklady a zisk teď bude pro tyto tři položky malý.
Co s volnými penězi?
Kromě velikosti marže je ale také třeba vzít v úvahu schopnost banky rozpůjčovat získané zdroje. Z tří bank uvedených v tabulce dosahuje nejlepšího výsledku Komerční banka (klientům půjčí 53,6 % jejich vkladů) o něco horší je Česká spořitelna (46,7 %) a na konci je ČSOB (profil, názory) (40,2 %). Zbývající peníze jsou umístěny u jiných bank (povětšinou spíše v ČNB) či v dluhových cenných papírech (většinou pokladniční poukázky či státní dluhopisy). O tom, že tyto instrumenty musí činit část bankovních portfolií (především k zajištění likvidity) není pochyb, je ale otázkou, zda-li ta část musí být tak velká jak je. Právě tady ještě mají banky prostor pro drobné klienty (a také malé a střední firmy, těm se ale stále ještě tak nevnucují). Pokud by dokázaly ze zahálejících klientských vkladů jen dalších 5 až 10 procent půjčit na hypotéky či spotřebitelské úvěry, jejich hospodářské výsledky by mohly vypadat o dost lépe. Tedy samozřejmě pouze v případě, že budou půjčovat s rozumem, jinak dopadnou stejně, jako s půjčkami velkým firmám. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od divokých počátků devadesátých let jsou dnes všechny banky v zahraničních rukou, se ale takových problémů asi obávat nemusíme.
Vnucovali byste na místě českých bankéřů půjčky svým spoluobčanům ještě razantněji? Nebo byste věděli o jiné možnosti, jak by mohli využít volné peníze? Podělte se o své nápady s ostatními!
Bližší informace o bankovních produktech pro drobné klienty můžete najít v specializovaných sekcích - o spotřebitelských úvěrech, hypotékách a běžných a spořících účtech.
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
21. 8. 2003 10:39
Souhlasím. Lidé jsou opravdu zmateni těmi reklamami o bezvadných spotřebitelských úvěrech a tak ani nevnímají ty vysoká procenta. Pro ně je důležité teď tu věc vlastnit a neohlížejí se na to za kolik. Takže naskakují do kolotoče - splatí jednu věc a už si berou úvěr na další.
A co říkáte úvěru který poskytoval Carrefour před vánocemi na nákup dárků a potravin ???
Nevím jestli ta akce ještě pořád běží a nebo to bylo čistě účelové /před vánocemi/.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
21. 8. 2003 19:43, Chrocht
Uhodil jste hrebik na hlavicku. Idealem 21. stoleti neni svobodny obcan nybrz zadluzeny spotrebitel, takovy je totiz daleko snaz ovladatelny.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (29 komentářů) příspěvků.