Technická analýza

Zatímco fundamentální analýza se snaží odhadnout budoucí vývoj hospodaření dané firmy a jeho dopad na kurz akcií firmy, tedy nějaký zásadní trend, technická analýza se snaží odhalit krátkodobé pohyby kurzů akcií vycházející ze střetu nabídky a poptávky po těchto akciích. K tomu využívá jednak grafy, v nichž se snaží rozpoznat určité trendy či typické formace, a jednak hodnotové ukazatele, které berou v úvahu cenové a objemové charakteristiky. Technickou analýzu lze používat kromě jednotlivých akcií i na zkoumání akciových indexů.

Mezi typy grafů, které se při technické analýze používají, patří grafy čárové (Linechart), u nichž se spojují zavírací kurzy za jednotlivé obchodní dny, sloupcové (Barchart), kde jednotlivé sloupce představují dosaženou hodnotu zavíracího kurzu, sloupkové (HLC, OHLC), které jsou tvořeny vertikálními čarami, které představují rozpětí kurzu za daný obchodní den s vyznačením otevíracího a zavíracího kurzu, svícnové (Candlestick) grafy, které vynalezli v 17. století Japonci pro hodnocení rýžových kontraktů, a které mají stejnou vypovídací schopnost jako grafy sloupkové (bílá barva představuje růst kurzu za daný den, černá barva naopak pokles kurzu), nebo grafy Point & Figure, které odstraňují z analýzy faktor času tím, že zaznamenávají na základě rozpětí denních kurzů pouze změny trendu, přičemž využívají sloupce se znaky X (rostoucí trend poukazuje na převažující poptávku) a O (klesající trend poukazuje na převažující nabídku). Každá změna trendu, která přesáhne určitou úroveň, potom zakládá nový sloupec.

Z hodnotových ukazatelů se potom používají indikátory šíře trhu (Market Breadth), které sledují počet akcií, jež v daný obchodní den vzrostly a klesly, historická maxima a minima (Highs, Lows), kdy je zaznamenáván počet akcií, jež v daném obchodním dni dosáhly historického maxima či minima, klouzavé průměry (Moving Averages), které se snaží odhalit dlouhodobé (většinou 200denní průměr), střednědobé (zhruba 50denní průměr) a krátkodobé (několikadenní průměr) trendy. Dále sem patří pásmová analýza (Bollinger Bands, Parabolic SAR), která kolem klouzavých průměrů zobrazuje pásma vymezující hodnoty odporu (resistence) a podpory (support), tj. hodnoty převažující nabídky, resp. poptávky, nebo anticyklické indikátory jako jsou neúplné jednotky obchodování, prázdné prodeje a poměr mezi prodejními a kupními opcemi. Dalšími hodnotovými ukazateli jsou potom index důvěry, který měří investiční optimismus pomocí rozdílů mezi podnikovými a státními dluhopisy (tzv. "kreditních spreadů") na dluhopisovém trhu ("co dělají investoři na dluhopisovém trhu dnes, budou dělat investoři na akciovém trhu zítra") a oscilátory (momenta, RSI-Index relativní síly, MACD), které měří změnu kurzu za určité období, přičemž se využívají zejména k analýze vedlejšího trendu, tedy v přechodu mezi rostoucím a klesajícím trendem.