Kurz IX – investiční horizont a riziko

S každou investicí je spojen určitý investiční horizont. To je doba, po kterou má investor v daném typu aktiva uloženy své peníze. Délka investičního horizontu závisí na povaze aktiva, konkrétně na jeho výnosnosti a rizikovosti, a na finančních cílech investora. Rizikovostí aktiva se rozumí nebezpečí, že skutečný průměrný (například roční) výnos aktiva se bude lišit od očekávaného průměrného výnosu, který můžeme odvodit například z průměrného historického výnosu. Rizikovost se v praxi projevuje jako kolísavost (tzv. "volatilita") ceny aktiva, respektive kolísavost průměrného skutečného výnosu od průměrného očekávaného výnosu. Přitom platí, že s rostoucím investičním horizontem toto riziko klesá. U některých investic, jako jsou podílové fondy, se uvádí tzv. minimální doporučený investiční horizont jako doba, po kterou by měl investor ponechat své peníze ve fondu, aby neskončil se ztrátou.

Riziko můžeme dále rozlišit podle toho, zda je dáno faktory, které mají vliv na všechny subjekty na trhu (a jejich cenné papíry), tzv. systematické (nebo "tržní"), a riziko, které je výsledkem faktorů, které ovlivňují pouze některé subjekty a jejich cenné papíry, tzv. riziko specifické (též "jedinečné"). Specifické riziko lze potom v rámci daného trhu omezit rozdělením ("diverzifikací") investice mezi různé subjekty (například různé sektory). Systematické riziko, kterému podléhají všechny subjekty daného trhu, a tedy i jejich cenné papíry, naproti tomu diverzifikací omezit nelze.