Technologická euforie a příchod Velkého medvěda

Ve druhé polovině devadesátých let pokračuje ve Spojených státech a v Evropě akciový boom. Nevídaný vzestup kurzů technologických akcií vrcholí s příchodem nového tisíciletí. To jsou však již ve vzduchu cítit první příznaky přicházející recese.

Následuje kolaps přehřátého trhu a pevné medvědí objetí, ze kterého se akciové trhy dodnes nemohou vymanit. Vzhledem k množství událostí je toto téma rozděleno na čtyři části. Situace je popisována především z pohledu německého trhu, ve Spojených státech či v dalších vyspělých evropských zemích byl však vývoj obdobný.

V průběhu let 1982/83 byla na burzách nastartována dlouhodobá "haussa", která byla pouze několikrát krátce přerušena (např. burzovním krachem v říjnu 1987, válkou v Perském zálivu nebo finančním kolapsem v Rusku). Mezi roky 1983 a 1995 vzrostl německý akciový index DAX o více než 300 procent. Přes solidní růst trhů byl v té době zájem široké veřejnosti o akciové investice ještě relativně malý. To se změnilo v listopadu 1996 vstupem telekomunikačního gigantu Deutsche Telekom (DT) na burzu. Analytici a komentátoři tyto T-akcie vychvalovali v tisku a televizi a na každém kroku je doporučovali k nákupu. Nikdy dříve nebyla taková poptávka po upisovaných akciích, jako v případě DT. Popularita této akcie byla taková, že si v médiích vysloužila přezdívku "lidová akcie". Dne 18. listopadu 1996, když T-akcie vstupovala na burzu, uzavíral index DAX 30 na 2763,84 bodech. Úspěšné tažení "lidové akcie" povzbudilo celý trh a za několik týdnů, 17. ledna 1997, překonal DAX poprvé magickou hranici 3000 bodů.

V této době probíhaly v Německu přípravy k zavedení nového burzovního segmentu. Po vzoru amerického technologického systému Nasdaq, chtěla také německá burza vybudovat trh, na který chtěla uvést perspektivní firmy z oblasti "nové ekonomiky". Zvýšený zájem veřejnosti urychlil tyto přípravy a 10. března 1997 odstartovala německá burza "Nový trh" (Neuer Markt). Zpočátku zde byly obchodovány pouhé dvě společnosti – Bertrand a MobilCom. Mladá telekomunikační společnost MobilCom, která chtěla odloudit bývalému monopolu DT část trhu, posílila při svém vstupu na "Neuer Markt" téměř o 50 %. Vidina snadných zisků přilákala mnoho nových investorů, i takových, kteří slyšeli o akciovém trhu poprvé. Nálada na trhu byla skvělá a kurzy utěšeně rostly. Povzbuzeni úspěchem emise MobilCom, rozhodly se také další nové společnosti vstoupit na akciový trh. Nicméně zpočátku šlo především o standardní společnosti indexu DAX, který již 8. července 1997 zdolal 4000 bodů a pokořil tak další významnou metu. 30. července stanul dokonce na hodnotě 4458,66 bodů.

Potom však zasáhla trhy asijská krize a DAX 30 se výrazně propadl. Ke konci roku se však trhy opět otřepaly a DAX ukončil rok 1997 s výrazným meziročním posílením. Také "Neuer Markt" se těšil zájmu investorů. K prvním dvěma vlaštovkám přibylo do konce roku 1997 na "Nový trh" dalších 15 společností, které si rovněž připisovaly výrazné kurzové zisky.

Rok 1998 začal pro akciové trhy rovněž úspěšně. Šéfové nových společností zaplavovali média líčením růžové budoucnosti svých firem a lákali další investory. Na televizních obrazovkách se začali také houfně objevovat "burzovní mágové", jako např. Bernd Förtsch, Kurt Ochner nebo Egbert Prior, kteří svým bezbřehým optimismem šroubovali kurzy vzhůru. Po jejich "reklamních" vystoupeních pravidelně vzrostly objemy obchodů doporučovaných akcií. Fundamentální údaje společností a jejich hospodářské vyhlídky byly pro televizní diváky vedlejší a únavnou záležitostí. Zejména burzovní nováčkové viseli těmto "zasvěcencům" na rtech a slepě kupovali vše, co jim bylo doporučováno.

V druhé polovině roku 1998 se na vyspělé trhy přelila nervozita z emerging markets a výprodejem byl nejvíce postižen německý akciový trh. Propad vyvrcholil v říjnu, když na burzy dopadla ruská finanční krize. Koncem roku však již vyspělé trhy opět akcelerovaly vzestup, na německou burzu přicházelo stále více nových podniků a zejména "Nový trh" zažil pravý IPO-boom. V roce 1998 vstoupilo na burzu 46 a v roce 1999 dokonce 140 dalších společností. Tak mohla německá burza zavést na "Novém trhu" nový "Blue chips" segment, na který uvedla 50 největších podniků. Široký index trhu byl dne 1. 7. 1999 přejmenován na "Nemax All-Shares" a segment "Blue chips" se změnil na "Nemax 50".

Konec akciového boomu byl zatím v nedohlednu. Naopak - koncem října 1999 přišel poslední a doslova neuvěřitelný vzestup technologických akcií. Exploze amerického indexu Nasdaq a německého indexu Nemax překonávala ty nejsmělejší představy. Také vedoucí německý index DAX 30 výrazně posiloval. Akcie "staré ekonomiky" však již ztrácely dech, jak vidíme například na konzervativním americkém indexu Dow Jones. Razantní vzestup technologických akciových indexů a jejich labutí píseň ukazují následující tabulky a grafy.

Vývoj indexu DAX od 30. 12. 1998

Vývoj indexu Nemax-All-Shares od 30. 12. 1998

Počátkem března 2000 dosáhl americký technologický index Nasdaq i oba německé indexy svých historicky absolutních rekordů. 10. března 2000 zakončil Nasdaq Composite burzovní seanci na hodnotě 5048,62 bodů a stanul tak na vrcholu, ze kterého pak vedla cesta již jen dolů.

V roce 2000 zaznamenal německý "Nový trh" ještě příchod 134 nových společností. Situace se však již začala zhoršovat. Jestliže v únoru bylo v indexu "Nemax All-Shares" průměrné P/E větší než 200! a všechny IPO se upisovaly s výrazným ziskem, objevily se v březnu první příznaky únavy. Zisky při úpisu klesaly a měnily se již často ve ztráty. Některé společnosti proto vzaly svůj úmysl vstoupit na burzu raději zpět. Důvodem tohoto rozčarování z IPO bylo jednak přehnané očekávání bankovních konsorcií při umísťování emisí, jednak zhoršující se situace v samotné podnikové sféře. Například v dubnu 2000 ztroskotal pokus obskurního podniku "Mallorca Lifestyle" o IPO. Tato společnost byla založena v roce 1999 a údajně podnikala s nemovitostmi. Přestože neměla žádné finanční prostředky a v minulém roce nevykázala vůbec žádné tržby, ovšem ztrátu už ano, chtěla koupit a provozovat velkou diskotéku na Mallorce. Potřebné finance však chtěla firma získat až při úpisu svých akcií na "Neuer Markt". Pro její případné akcionáře bylo zřejmě velkým štěstím, že firmě tehdy její skok na burzu nevyšel.

Ovšem také na burze kótované podniky se od března 2000 dostávaly do stále větších nesnází. V polovině měsíce uveřejnil renomovaný americký finanční časopis "Barron´s" studii s názvem "Burning Up", ve které se zabýval internetovými společnostmi a 207 z nich zařadil na "listinu smrti". Studie došla k závěru, že u většiny hodnocených internetových firem zeje ohromná propast mezi jejich burzovní cenou a jejich skutečnou hodnotou. Protože stálé náklady těchto společností byly vyšší než jejich disponibilní finanční prostředky, odhadoval "Barron´s", že 51 analyzovaných podniků skončí do jednoho roku v platební neschopnosti. Také internetové knihkupectví Amazon mělo skončit krachem, pokud výrazně nesníží své náklady. Příštího dne se objevily závěry této studie v největších německých denících. Následovala vlna článků, ve kterých se objevovaly různé seznamy internetových kandidátů smrti, probíraly se jejich hrozivé náklady, neschopnost produkovat zisk a jejich záporné cash-flow. Ihned se ozvaly hlasy expertů, kteří rychle změnili názor a začali doporučovat prodej těchto akcií.

Zejména akciové indexy Nasdaq a Nemax, nacpané internetovými akciemi, byly touto prodejní panikou postiženy. První krachy internetových firem v Americe a Velké Británii ukázaly, že na „listinách smrti“ přece jenom něco bude a nálada na trzích se ještě více zhoršila. Přestože německé firmy ještě odolávaly, ztratil index "Nemax All-Shares" rychle přes 30 % a 5. dubna 2000 uzavíral na 5731 bodech. Naopak DAX 30 poklesl v té době jen o 9 % a se 7330,77 body (5.4.2000) si udržel solidní úroveň. Nesčetné "listiny smrti", které se od dubna objevovaly s neúprosnou pravidelností, zapůsobily na psychiku investorů natolik, že se začaly propadat akcie i dosud zdravých "high-tech" společností. Zatímco Ameriku tížily první internetové krachy, dostaly se do centra pozornosti evropských investorů dražby licencí na mobilní sítě 3. generace – UMTS.

Postiženým se stal sektor telekomunikací. Počátkem srpna 2000 dražila Spolková republika šest licencí UMTS. Po 173 aukčních kolech vydražilo šest vítězných zájemců po jedné licenci UMTS za cenu vyšší než 16 miliard marek! Skutečným vítězem v těchto cenových dostizích se však stalo spolkové ministerstvo financí, kterému se tak podařil husarský kousek, protože příliv převyšující 98 miliard marek pro státní kasu neočekával ani ten největší optimista. Vysoké ceny za získanou licenci a další ohromné náklady pro vybudování nezbytné infrastruktury tížily telekomunikační firmy a zejména menší společnosti MobilCom a Viag Interkom se dostaly do nesnází. Experti navíc varovali, že některé mezinárodní koncerny mají zájem o licence v dalších zemích a čekají je tak další obrovské náklady. Celý telekomunikační sektor zachvátily obavy, zda předlužené společnosti situaci ustojí a jestli se jim jejich vysoké výdaje vůbec někdy vrátí. Vývoj cen akcií "vítězů" německé dražby výmluvně ukazuje následující tabulka.

Vývoj akcií v evropském telekomunikačním sektoru v období 11. 8. – 18. 10. 2000

V srpnu zasáhla akcie Deutsche Telekom také další zpráva. Zanedlouho poté, co DT oznámil převzetí amerického mobilního operátora VoiceStream, usoudili někteří analytici, že kupní cena 50,7 miliard dolarů je příliš vysoká a doporučili T-akcie k prodeji. Špatná nálada na burze houstla, zejména poté co společnost Gigabell, jako první z "Nového trhu", ohlásila platební neschopnost. Jak k tomu došlo a jaká překvapení ještě na investory čekala, bude námětem dalšího dílu.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem