Stavební spoření téměř dořešené

Státní podpora klesne ze současných 4500 na 2400 korun ročně, které dostane ten, kdo do stavebního spoření uloží 20 000 korun. Až na třítisícový státní příspěvek by mohli dosáhnout ti, kdo použijí naspořené prostředky na koupi nebo výstavbu bytu. Zda-li tato bonifikace dosáhne skutečně šesti set korun (přičítá se k základu 2400), rozhodne až příslušné vládní nařízení. V návrhu zákona, který začne poslanecká sněmovna projednávat  na mimořádné schůzi 22. července, je zaneseno jen obecné zvýšení příspěvku při uvedeném účelu využití úspor.

Není vám něco jasné okolo stavebního spoření? Odpověď určitě najdete ve speciální sekci.

Podporu nedostane dítě do patnácti let; nebude možno přesouvat část vyššího vkladu do druhého roku; cyklus se prodlouží ze současných pěti na šest let. Zákon nebude retroaktivní, což znamená, že pro již uzavřené smlouvy se nebude nic měnit. Přesto je již vymyšleno několik "fint", které by měly umožnit vlastně zneužívat starý model i v budoucnu, takže zřejmě některá omezení přece jen zákon zavede.  

Výnosnost klesne

Ze současné efektivní výnosnosti 12 až 13 procent klesne v novém systému na úroveň maximálně šesti procent, zvažujeme-li nejlepší možnou variantu, tedy státní příspěvek tři tisíce korun. Za šestiletý cyklus naspoří klient zhruba 150 tisíc korun: ke 120 tisícům vlastních naspořených peněz dostane 18 tisíc korun státních příspěvků a 8 až 12 tisíc korun vynesou úroky z vkladu.

Určité rozdíly mohou vzniknout právě z různé výše úrokové sazby. Při třech procentech úročení vychází vnitřní míra výnosnosti na 6,5 procenta, kdežto při sazbě 2,5 procenta dosahuje vnitřní míra výnosnosti jen 6,1 procenta a při sazbě dvě procenta je vnitřní míra výnosnosti pouhých 5,7 procenta. Rozdíly v úročení vkladů jsou však obvykle částečně kompenzovány jinými výhodami, např. vhodnějšími podmínkami úvěrů.

Rekordní růst

Lidé ale ještě chtějí využít současného nastavení systému a na stavební spoření ukládají stále více peněz. Počet uzavřených smluv tak překonává i loňské rekordy, ještě rychleji však rostou měsíční vklady klientů. Je tedy velmi pravděpodobné, že ještě do konce tohoto roku počet občanů zapojených do stavebního spoření překoná hranici šesti milionů a objem uložených úspor přesáhne 200 miliard korun.

Jen do letošního května uzavřely stavební spořitelny přes 700 tisíc nových smluv, což je proti předchozímu rekordnímu roku o čtvrtinu více. Ovšem téměř polovinu představují navýšení dosavadních smluv. Objem uzavřených cílových částek se přitom ale zvýšil dokonce o víc než polovinu a průměrná cílová částka nových smluv tak do května přesáhla 168 tisíc korun.

Smlouvu o stavebním spoření můžete uzavřít zde.

Akcelerace zájmu o stavební spoření je způsobena samozřejmě tím, že lidé chtějí uzavřít smlouvy ještě za výhodnějších podmínek. Tomu některé spořitelny napomáhají tím, že navíc nabízejí možnost pouze uzavřít smlouvu s tím, že kleint začne spořit až za několik let. To je jeden z těch excesů, které zřejmě připravovaný zákon znemožní.

Kromě nárůstu nových smluv chtějí stavební spořitelny stále více poskytovat úvěry. Vzhledem k dnešní úrovni dluhopisových výnosů je to pro ně nejefektivnější cesta, jak vydělat. Určité zvýhodnění klientů čerpajících úvěr by spořitelnám mělo vyhovovat.

Stavební spoření tedy i při očekávaném nárůstu inflace ke 4 procentům zřejmě zůstane poměrně výhodným (při dané bezpečnosti) produktem i pro samotné spoření. Navíc přechod na nový systém bude postupný a počet tzv. přátelských klientů (těch, kteří nečerpají úvěr) zatím zůstane dostatečný.

Myslíte, že nastavení parametrů nového systému je dostatečné, aby stavební spoření plnilo svou funkci? Podělte se o své názory!