Air Bank sníží úrok na spoření. Víc garantuje při investici
28. 3. 2024 | Petr Kučera
Air Bank od 12. dubna sníží úročení na svém spořicím účtu. Další pokles pak avizuje na 2. května, kdy ukončí dosavadní marketingovou akci.
Velice zámožní pánové Robert McNamara a Ralph Schneider jednou pozvali několik svých přátel do velmi luxusní restaurace v New Yorku. Večer probíhal velmi příjemně, až do chvíle, než přišlo na placení. Po předložení účtu totiž zjistili, že u sebe nemají dostatek hotovosti. Nepříjemnou situaci lehce vyřešil majitel restaurace, který pánům řekl, že se nic neděje a ať přinesou peníze až druhý den. Pánové byli mile překvapeni, ale zároveň udiveni. Proto se ptali majitele, jak to, že mu nevadí, že zaplatí později. Ten však s naprostým klidem odpověděl, že ví, že jsou velmi solventní a že zaplatí. "A co kdyby naši přátelé nezaplatili, také by Vám stačily peníze zítra?" pokračovala jejich zvídavost. "Pokud by jste se za ně zaručili, tak ano," reagoval restauratér - a první platební karta byla na světě. Pánové totiž založili společnost DINERS CLUB, který bude jeho členům vydávat platební karty. Splatnost bude vždy na konci měsíce. Vzhledem k riziku, které klub nese, musí každý člen zaplatit roční poplatek a obchodník, kterému se samozřejmě zvýší tržby a nenese žádné riziko, platí provize z utracené částky.
Společnost Diners Club International vznikla 28. ledna 1950 a její kartu vlastnilo na dvě stě prominentních klientů, přijímalo ji téměř třicet luxusních restaurací a dva hotely na Manhattanu. Myšlenka platebních karet se velice záhy rozšířila natolik, že po roce působení ji vlastnilo na deset tisíc klientů a použít se dala na více než tisíci místech ve Spojených státech a v Kanadě.
Později se o tuto geniální myšlenku začaly zajímat i jiné banky, které chtěly svým nejbohatším klientům nabídnout možnost pohodlnější bezhotovostní platby. A sobě nový druh zisku pramenícího především z provizí, spotřebních úvěrů a poplatků za kartu. Mnohé peněžní ústavy začaly karty vydávat, ale kvůli své krátkozrakosti a nutnosti vysokých investic do potřebné techniky a reklamy musely vydávání ukončit. Navíc nebylo jednoduché přimět obchodníky, aby platební karty řady různých systémů přijímali.
Absolutní zlom nastal až o 10 let později v roce 1960, kdy Bank of America rozšířila svůj karetní program i do dalších amerických bank. Vždy si vybrala jednu banku ve větším městě, která poté uzavírala smlouvy s obchodníky o akceptaci platebních karet. Karty se dočkaly velké obliby. Zatímco v roce 1959 je vlastnil jeden milion lidí a obrat dosažený jejich prostřednictvím byl přibližně 75 milionů dolarů, o deset let později již bylo vydáno téměř 26 milionů karet, pomocí nichž bylo utraceno 1,7 miliardy dolarů.
U nás bylo ke konci roku 2000 vydáno okolo čtyř milionů platebních karet a obrat dosažený kartami sdružení EC/MC dosáhl téměř padesáti miliard korun.
Nechali by vás ve vaší oblíbené hospodě odejít bez placení? Usnadňují vám platební karty život? Podělte se o své názory s ostatními.
Autorka článku pracovala v kartovém centru jedné významné banky.
Držíte se udržitelnosti?
Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
25. 7. 2001 14:11, PavelT
Z hlediska účetnictví je zpropitné jistý problém. Při platbě kartou, kdy si klient dobrovolně zvýší částku o spropitné je to další problém. Asi neexistuje metodika, jak spropitné z platby kartou odseparovat a je možné, že popsaný případ je jedním z individuálních řešení.
Kolega mi líčil, že v USA je základní plat číšníka velmi nízký a oficiálně se předpokládá, že si ho zvýší spropitným, které je při vědomí této zkutečnosti na naše poměry vysoké. Jak se to odráží v daních, mi není známo.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
19. 7. 2001 15:12
Cudujem sa ludom, ktori maju kartu. Podla mna je to len prvy krok k tomu, aby sme nevyplnali danove priznania, ale nam vlada dane zinkasovala priamo u zuctovacieho centra. Pokial existuje hotovost, nemozu si robit co chcu - pri drastickom zvyseni dani by sa peniaze okamzite preliali do sedej ekonomiky. Az sa im ale podari hotovost zlikvidovat (v USA k tomu maju blizko), budeme moct iba spominat na stare dobre casy, ked sme boli sprosti.
V diskuzi je celkem (43 komentářů) příspěvků.